|
|
Nadnárodní korporace z rozvojových zemí a jejich zapojování do procesu globalizace
Hinková, Lenka ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent)
Práce se snaží přiblížit problematiku zapojování nadnárodních korporací z rozvojových států do ekonomické globalizace. Přes definování procesu globalizace a konkurence se dostáváme k charakteristikám nadnárodních korporací z rozvojových států, snažíme se identifikovat nejvýznamnější motivy a strategie jejich zapojení do globální konkurence, věnujeme se také měření jejich zapojení do globální ekonomiky a hodnotíme hlavní konkurenční výhody a nevýhody těchto firem. V analytické části práce se snažíme pomocí kvantitativní analýzy najít rozdíly mezi nadnárodními společnostmi z rozvojových států a jejich protějšky z vyspělých států v indexu transnacionality, v diverzifikaci průmyslu a v průmyslových sektorech, ve kterých operují. Poslední část práce je zaměřena na případovou studii indického nadnárodního konglomerátu Tata Group, na jehož příkladě si ukážeme praktické zapojování nadnárodních společností z rozvojových zemí do globální ekonomiky.
|
|
|
Globální produkční sítě nadnárodních oděvních firem
Vyšatová, Martina ; Brabcová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hána, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nadnárodními společnostmi v oblasti oděvního průmyslu s pobočkami v Česku, v kontextu teorie globálních produkčních sítí. Jde o poměrně novou teorii, která se zabývá geograficky rozptýlenými, avšak funkčně integrovanými celky výrobních sítí. NNS mají produkční síť rozšířenou v mnoha zemích světa a jejich sítě se liší v počtu dodavatelských zemí a geografickém rozmístění výroby. Hlavním cílem práce je poukázat na souvislosti mezi mateřskou zemí společností a jejich dodavatelskými zeměmi, dále pak na souvislosti s cenou a složením oděvů. Výroba NNS je z převážné části orientována do zemí s levnou pracovní sílou a tomu odpovídají i hlavní dodavatelské země, kterými jsou Čína a Bangladéš. Složení a cena oděvů se mnohdy velmi liší a spíše než přímé souvislosti se zde objevily pouze dílčí vazby. Klíčová slova: globální produkční sítě, oděvní průmysl, nadnárodní společnosti, Česko
|
|
|
Změny na trhu práce v éře globalizace
Stočková, Eva ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
Tato diplomová práce představuje problematiku globalizace v kontextu (nejen výdělečné) práce a vzdělávání a zabývá se otázkou dopadů globalizačních procesů na podobu práce a na (pracujícího) jedince. Téma globalizace je podrobněji zkoumáno v první části práce s důrazem na různé koncepty a přístupy ke globalizaci, a zároveň vymezuje tzv. soudobou globalizaci. Instituce práce je uvedena historickým exkursem a výčtem proměn podob práce v moderní společnosti. Dále jsou zde představena některá řešení, resp. doporučení odborníků a autorů pro problémy trhů práce, a to včetně řešení prostřednictvím celoživotního vzdělávání a učení. Ve většině případů jsou konfrontována "pro a proti" jak proměn podob práce, tak předkládaných řešení. Mezi hlavní zjištění patří, že globalizace přináší rozporné závěry, které poskytují různým lidem a skupinám výhody i nevýhody, a dále, že existuje souvislost mezi globalizovanou ekonomikou a pracujícími jednotlivci, a zároveň, že spojitost mezi globalizačními procesy a vzděláváním je v tom smyslu, že změny v oblasti vzdělávání se často odvíjejí od podnětů z oblasti ekonomiky.
|
|
|
Responsibility of Transnational Corporations for Human Rights Violations under International Law
Švandová, Helena ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
v českém jazyce Potřeba efektivní regulace nadnárodních společností a jejich odpovědnosti za porušování lidských práv je již po tři desetiletí tématem, které silně rezonuje v mezinárodní diskusi. Navrhovaná řešení nedostatku odpovědnosti v této souvislosti se ale, stále, velmi liší. Patří mezi ně například názor, že by povinnosti států podle existujících norem mezinárodního práva v oblasti lidských práv mohly být rozšířeny na obchodní korporace. Také by mohla být sjednána nová mezinárodní úmluva týkající se obchodu a lidských práv. Dalším z názorů je, že by nadnárodní společnosti měly být odpovědny podle národního práva. Tato práce byla původně inspirována touto diskusí a má za cíl identifikovat mezery v právní regulaci a poskytnout tak lepší porozumění tomu, které možnosti dalšího vývoje v této oblasti jsou možné a za jakých okolností. S ohledem na tyto cíle tato práce nejprve identifikuje překážky odpovědnosti nadnárodních společností za porušování lidských práv v rámci mezinárodního práva veřejného. Zaměřuje se přitom na koncepční analýzu právní osobnosti v mezinárodním právu veřejném a na meze právní osobnosti nestátních subjektů, konkrétně korporací, v mezinárodním právu týkajícím se lidských práv. Práce se dále věnuje mezinárodnímu trestnímu právu a zkoumá, zda mezinárodní trestní právo může...
|
|
|
Globální hodnotové řetězce po světové hospodářské krizi: hlavní výzvy pro vyspělé a rozvíjející se ekonomiky
Tsyrulnik, Alexandr ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
Průmyslová revoluce udělala ze zemí Severní Ameriky a Západní Evropy industriální velmoci. Sto let poté, ICT revoluce a offshoring výrobních procesů otevřely cestu pro rozvojové země k prudkému ekonomickému rozvoji. Následný rozpad komunistické soustavy, tržně orientované reformy v Číně spolu s dalšími okolnostmi postupně změnily rozestavení sil ve prospěch rozvojového světa. Nicméně, vyspělé ekonomiky si ponechaly konkurenční výhodu spočívající v činnostech spojených s kreativitou a know-how, zatímco nově industrializované ekonomiky využívají především extenzivní růst založený na levné pracovní síle a opakovatelných aktivitách. Hracím polem těchto procesů byly a jsou rozsáhlé a vysoce pokročilé globální hodnotové řetězce. Naším úkolem je prozkoumat působení úsměvné křivky a vývoj podílu na přidané hodnotě jak rozvojových, tak i vyspělých zemí, a to na delším časovém úseku, před a po Světové hospodářské krizi, a napříč třemi odvětvími: textilním, elektronickým a automobilovým, a zjistit, jestli se rozvojové země nacházejí v tzv. pasti nízké přidané hodnoty, jinými slovy, jestli jejich podíly buď stagnují nebo klesají, zatímco podíly vyspělých ekonomik na přidané hodnotě stále rostou.
|
|
|
Respektování lidských práv a transnacionální korporace: Případová studie Coca-cola
Hyšková, Kateřina ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá otázkou porušování lidských práv transnacionálními korporacemi na konkrétním případu společnosti Coca-Cola. V teoretické části je objasněna mezinárodněprávní odpovědnost jednotlivých subjektů mezinárodního prostředí a dále problematika nezávaznosti mezinárodněprávních norem pro otázku transnacionálních korporací a lidských práv. V empirické části se snaží práce odpovědět na otázku do jaké míry a jaká konkrétní lidská práva společnost Coca-Cola porušuje a analyzuje chování společnosti v konfrontaci státy a jejich občany kvůli porušování jejich práv.
|
|
|
Koncept vytváření sdílené hodnoty jako nástroj regulace transnacionálních korporací v globalizovaných mezinárodních vztazích: Případová studie Nestlé
Fila, Ladislav ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje konceptu vytváření sdílené hodnoty, jako nástroji seberegulace transnacionálních korporací, s důrazem na oblast dodržování lidských práv. Konkrétně se práce zabývá případovou studií aplikace tohoto konceptu ve společnosti Nestlé. Cílem práce je zhodnotit, zdali je koncept efektivním prostředkem seberegulace transnacionálních korporací. V teoretické části je analyzován samotný koncept vytváření sdílené hodnoty, včetně teoretického vymezení praktické aplikace tohoto konceptu. Empirická část se zabývá praktickou aplikací konceptu ve společnosti Nestlé a následným zhodnocením efektivity této činnosti. V zájmu objektivity při hodnocení efektivity tohoto konceptu, práce vychází jak ze zpráv poskytovaných společností Nestlé, tak ze zpráv nezávislých organizací, které zkoumají skutečné praktické dopady tohoto konceptu.
|
|
| |
|
|
Globální produkční sítě nadnárodních oděvních firem
Vyšatová, Martina ; Brabcová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hána, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nadnárodními společnostmi v oblasti oděvního průmyslu s pobočkami v Česku, v kontextu teorie globálních produkčních sítí. Jde o poměrně novou teorii, která se zabývá geograficky rozptýlenými, avšak funkčně integrovanými celky výrobních sítí. NNS mají produkční síť rozšířenou v mnoha zemích světa a jejich sítě se liší v počtu dodavatelských zemí a geografickém rozmístění výroby. Hlavním cílem práce je poukázat na souvislosti mezi mateřskou zemí společností a jejich dodavatelskými zeměmi, dále pak na souvislosti s cenou a složením oděvů. Výroba NNS je z převážné části orientována do zemí s levnou pracovní sílou a tomu odpovídají i hlavní dodavatelské země, kterými jsou Čína a Bangladéš. Složení a cena oděvů se mnohdy velmi liší a spíše než přímé souvislosti se zde objevily pouze dílčí vazby. Klíčová slova: globální produkční sítě, oděvní průmysl, nadnárodní společnosti, Česko
|
|
|
Existuje souvislost mezi hierarchií ústředí nadnárodních korporací, ústředí bank a vědecko-výzkumných institucí?
Chmelařová, Eva ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Marek, David (oponent)
Existuje souvislost mezi hierarchií ústředí nadnárodních korporací, ústředí bank a vědecko- výzkumných institucí? Abstrakt Koncept světových měst se zabývá koncentrací nejprogresivnějších činností společensko- ekonomického systému do malého počtu klíčových měst, které disponují značnou řídící a kontrolní mocí v rámci globální ekonomiky. Lokalizační výhody těchto měst přitahují ústředí nadnárodních korporací, ústředí finančních institucí i vědecko-výzkumné aktivity. Jejich vzájemné interakce vedou k dalšímu zvyšování strategické pozice globálního města a lokalizační výhody se kumulují. Na základě informací o sídle 1 500 největších světových firem, 1 500 nejvýznamnějších vědeckých institucí a 200 největších bank zkoumá předkládaná práce hierarchii globálních center v těchto třech sektorech. Trojici New York, Londýn a Tokio dle našich výsledků předstihl Peking. Korelační analýza pořadí měst ve zkoumaných hierarchiích potvrdila významnou prostorovou souvislost v globálním uspořádání ústředí nadnárodních společností, finančního sektoru a institucí vědy a výzkumu. Klíčová slova: globální města, nadnárodní korporace, banky, RIS, věda a výzkum, lokalizační výhody
|
host ::
RSS.